ČVUT otevřela nový obor Počítačové hry a grafika. Následuje tak zahraniční státy, které se vývoji PC her věnují již několik let. Jedním z impulsů ke vzniku nového oboru je i fakt, že na trhu práce existuje poptávka po lidech vyučených v oblasti vývoje počítačových her. V Česku jsou videohry vnímány stále spíše jako negativní věc, proto je i přístup státu poměrně laxní. Neudělují se žádné speciální granty, neexistuje podpora e-sports. A to navzdory faktu, že jde o byznys, kde se v současnosti točí miliardy.
České vysoké učení technické (ČVUT) otevírá nový obor Počítačové hry a grafika, který má studenty připravit pro práci v jednom z nejdynamičtějších a nejvýnosnějších průmyslů současnosti. Škola tvrdí, že drží prst na tepu doby a připravuje studenty na skutečný život.
"Je zde tradiční pohled na věc, který se na vývoj her dívá tak, že je to něco, co na akademickou půdu nepatří. Pak je zde druhý extrém, který říká, že už to tam dávno mělo být a že si praxe žádá studenty a absolventy podobných oborů," řekl Jiří Bittner, garant nově vzniklého oboru.
Svět je v oblasti vzdělávání budoucích herních programátorů dále. Jen v Americe bylo v roce 2014 celkem 406 univerzit, které nabízely samostatný obor zabývající se vývojem her, nejstarší z nich existují již desítky let. USA jsou sice v herním průmyslu samostatnou kategorií, ale najde se i mnoho univerzit v Evropě, které dodávají vyučené a schopné lidi.
Česko mělo zatím několik specializovaných předmětů na různých fakultách, nejznámější byl právě volitelný kurz na ČVUT. "Zájem o předmět byl nadstandardní, každý rok jsme měli okolo 50 studentů," vysvětluje Bittner. Škola se rozhodla pro vznik oboru především kvůli zájmu studentů.
Rozhodnutí ČVUT kvitují především lidé z oboru, podle kterých jde pouze o začátek, který školu popostrčí dále. "Rozvoj jakéhokoli průmyslu úzce souvisí s úrovní a hloubkou vzdělávání v daném oboru. Herní průmysl není výjimkou a v České republice je v tomto ohledu stále co dohánět. Poptávka tuzemských studií po mladých lidech se základními znalostmi oboru stále mnohonásobně převyšuje nabídku," cituje škola Petra Poláčka, šéfredaktora serveru a vydavatele magazínu Level.
Absolventy čeká výborné uplatnění na trhu práce, přestože firmy zatím upřednostňují především lidi s praxí. Zřízení moderního oboru chválí i studio Warhorse, které momentálně pracuje na historické videohře z doby husitství. "To zpoždění snad není tak velké. Je to ale poměrně normální a školy tak reagují na poptávku trhu. Teď, když tu máme řadu úspěšných firem, je jasné, že absolventi nebudou mít s uplatněním problém," říká Jiří Rýdl z Warhorse Studios.
Život hrou
Nejde však jen o vývoj her. Ve světě je velkým trendem i jejich soutěžní hraní. Předloni dostal v Americe student Jonathan Lindahl jako první na světě stipendium za hraní soutěžních počítačových her, tzv. e-sports. "Rodiče mi vždycky říkali, abych vypnul Xbox, což jim teď samozřejmě vmetávám do obličeje," popsal tehdy student. Škola zaplatila stipendium, které se může vyšplhat až do hodnoty půl milionu korun.
Podobně je tomu i na středních školách, kde se rozmáhá možnost hraní místo tělocviku. Například žáci střední školy v norském Garnesu si od září můžou místo běhání na hodinách tělocviku zastřílet při Counter-Strike nebo si zlepšit týmovou práci v League of Legends.
E-sports oslovují miliony lidí napříč všemi kontinenty. Třeba finále turnaje ve hře Dota 2 sledovalo ve sportovní aréně 17 500 diváků, další miliony byly u obrazovek. Hráči, často ještě nezletilí kluci a holky, jsou v komunitě za hvězdy, které hrají o stamilionové částky.
Okolní státy do videoher investují
Videoherní byznys generuje zisky v řádu stovek miliard korun. Jeho význam bere vážně řada západních a severských států. Anglie například loni podpořila odvětví čtyřmi miliony liber (zhruba 140 milionů korun), které rozdělila mezi začínající studia. V Americe státní podpora funguje již mnoho let, udělují se granty na umělecké a vzdělávací hry nebo programy, které pozitivně ovlivňují vývoj mládeže.
Granty rozdává i Evropská unie, z kreativního programu čerpá i Polsko, které tak podporuje lokální vývojáře. Úspěchy herních sérií Zaklínač nebo Sniper: Ghost Warriors ukázaly, že je to pro zemi lukrativní byznys. Podle Bittnera z ČVUT se dají sehnat granty i v Česku, nejsou přímo určené pro herní průmysl, ale jejich podmínky splňují i herní studia.
Česko má stále skvělý zvuk, ačkoliv vnímáme hry spíše negativně
Občas to vypadá, jako by úspěch herního průmyslu v Česku předběhl jeho vnímání. Podle statistik jsou Češi na špici, co se týče frekvence hraní. Podle průzkumu z roku 2012 hraje alespoň někdy 56 procent Čechů, což je čtvrtý nejvyšší výsledek.
Češi sice hrají, ale chybí jim jakékoliv základní znalosti, jsme hluboko pod průměrem ve znalostech symbolů PEGI doporučujících vhodný věk pro hraní určitých titulů (některé jsou dostupné až od 18 let). Čeští rodiče si pak nejvíce z celé Evropy myslí, že počítačové hry zpomalují vývoj dovedností u dětí a se svými potomky volný čas s ovladačem v ruce netráví.
Přesto je Česko země, která má v herním průmyslu skvělé jméno. "Hry považuji za největší kulturní export České republiky," řekl dříve v rozhovoru pro Jiří Švelch. Vypovídá o tom i úspěch komunitního financování připravované hry Kingdom Come: Deliverance od studia Warhorse, nebo celosvětově úspěšné tituly firem 2K Games či Bohemia Interactive.
Podle Dana Vávry z Warhorse Studios úspěch Česka stojí na lidech, nikoliv na přístupu. "Po počátečním úspěchu se tady zase dlouho nic pořádného nepovedlo. A ten počáteční úspěch byl také především díky dvěma studiím a de facto několika lidem, na kterých ten úspěch stál," dodal.
