Časová osa Chipu: Programovací jazyky
Nebýt programovacích jazyků, museli bychom PC ovládat pomocí přepínačů. Díky kódu si spolu mohou člověk a stroj celkem dobře rozumět – a to přesto, že počítač "myslí" jen pomocí jedniček a nul.
SEBASTIAN SPONSEL
První programovací jazyk na světě vznikl v podstatě jen kvůli lenosti. V padesátých letech bylo pro zaměstnance firmy IBM Johna Backuse obtížné s počítači pracovat. V té době totiž s nimi programátoři komunikovali pouze v binárním kódu. V roce 1953 tedy Backus vyvinul jazyk Speedcoding a v roce 1954 začal tým vývojářů pod jeho vedením připravovat programovací jazyk Fortran. I strojový kód, který se v té době používal, byl totiž pro něj moc složitý a chtěl vymyslet něco jednoduššího. Dostal tedy nápad napsat program, který by normální slova převedl do strojového jazyka. Nazval tento princip FORmula TRANslation – zkráceně FORTRAN. Byl to první programovací jazyk, který snížil počet příkazů, které bylo nutné znát a používat, asi dvacetkrát.
Fortran sice možná nebyl úplně prvním programovacím jazykem, ale byl prvním jazykem, který dosáhl širokého uplatnění. Ještě před ním, v roce 1952, vytvořil matematik Grace Hopper pro americké námořnictvo systém A-0 (Arithmatic language version 0) pro počítač UNIVAC. Spíše než o programovací jazyk šlo ale o zaváděč nebo linker, který však práci s počítačem v té době značně zjednodušil.
Se zjednodušením obsluhy počítačů a jejich programování došlo k jejich masivnějšímu průniku na univerzity i do byznysu. To si ale opět vyžádalo potřebu dalších jazyků, které by byly snadno srozumitelné a optimalizované pro danou oblast nasazení. Vznikl tak zároveň úplně nový druh firem, které se soustřeďovaly na vývoj programovacích jazyků i na vývoj programů. Jednou z nich byl například i Microsoft, který v roce 1975 založil Bill Gates s cílem vyvinout operační systém a programovací jazyk pro tehdy nový typ počítače – osobní počítač.
Brzy vzniklo velké množství různých programovacích jazyků a jejich verzí, s různými výhodami i nedostatky. To přineslo i nové problémy – jazyky byly mezi sebou nekompatibilní a výsledné programy byly často nestabilní a náchylné k chybám. Situace se trochu vyjasnila v roce 1983, kdy Pentagon začal podporovat první standardizovaný programovací jazyk Ada. Množství programovacích jazyků používaných americkým ministerstvem obrany se pak snížilo z více než 450 na 36.
Nové jazyky pro internetovou éru
Další evoluční krok přišel s nástupem internetu jako serveru a internetových prohlížečů. To se stalo výzvou pro vývoj stabilnějších, zabezpečenějších a dostupnějších řešení. V té době se rozvíjely především skriptovací jazyky, ve kterých se tvořily malé, srozumitelné programovací úlohy, které se snadno integrovaly do stávajících systémů. Vznikaly však také například tzv. ezoterické programovací jazyky, které byly spíše jakýmisi legráckami nebo parodiemi a nesloužily ke skutečnému programování a širokému uplatnění v praxi. Příkladem může být jazyk Whitespace, u něhož veškerá syntaxe jazyka sestává z "bílých znaků" (mezer, tabulátorů a konců řádek), nebo programovací jazyk Chef (anglicky šéfkuchař), jehož programy připomínají kuchařské recepty – s tímto úmyslem byl nakonec také navržen.
Vývoj programovacích jazyků, stejně jako těch lidských, nebyl samozřejmě zatím ukončen. Některé mají kratší životnost, jiné naopak delší, než by se zdálo. Existují totiž třeba aplikace pro smartphony, které se stále ještě alespoň částečně programují v jazyce C. A úplně zapomenuto není ani dílo Johna Backuse: v oblasti výzkumu se totiž nadále používá a dále vyvíjí 54 let starý jazyk Fortran.
AUTOR@CHIP.CZ
Časová osa
1703
Binární kód
Gottfried Wilhelm Leibniz publikuje svoji studii o datových systémech, které používají pouze dvě číslice (0 a 1).
1801
Jacquardův tkalcovský stav
Tkalcovský stav se dal pomocí sady děrných štítků "naprogramovat", aby utkal požadovaný vzor.
1842
Analytický stroj
Děrné štítky použil Charles Babbage pro svůj analytický stroj – mechanický počítač.
1942
Plankalkül ("Plan Calculus")
Konrad Zuse si pro zjednodušení programování napsal první vyšší programovací jazyk. Jednalo se ale pouze o teoretický přínos, neboť jazyk nebyl za Zuseho života použit.
1952
Jazyk Assembler
Grace Hopper vyvinul první assembler A-0 pro počítač UNIVAC. Šlo o první srozumitelnou formu strojového kódu.
1957
FORTRAN
Jazyk FORmula TRANslation byl prvním široce používaným vyšším programovacím jazykem. Jazyk byl a je používán především používán vědci pro psaní numericky náročných programů.
1964
BASIC
Programovací jazyk pro začátečníky, který sloužil v podstatě i jako operační systém mnoha starších domácích osobních počítačů (například C64).
1970
Pascal
První nelineární programovací jazyk, který sloužil pro výuku programování i pro praxi. Pojmenován byl po francouzském filozofovi a fyzikovi Blaise Pascalovi.
1972
C
Jazyk C vyvinul Dennis Ritschie pro vývoj rychlejších programů s kratším kódem. "Céčko" je nízkoúrovňový, kompilovaný a relativně minimalistický programovací jazyk, který se používá pro vývoj systémového softwaru a aplikací dodnes.
1983
Ada
Jazyk pojmenovaný podle hraběnky Ady z Lovelace. Podporovalo ho americké ministerstvo obrany a zvolilo ho jako standard.
1986
Objective-C
Objektově orientovaný programovací jazyk vznikl jako rozšíření jazyka C. V současné době je používán v operačním systému Mac OS X, iOS a GNUstep
1986
G/LabVIEW
První grafický programovací jazyk. Programy se tvoří v grafickém vývojovém prostředí téměř bez použití textu.
1987
Perl
Rychlé řešení problémů, velký prostor pro programátory: první populární skriptovací jazyk zejména pro webové aplikace a servery.
1995
Java
Java běží všude: Javu lze snadno převést na různé platformy a je důležitá pro webové servery, osobní počítače, smartphony i aplikace pro tablety.
1995
JavaScript
JavaScript je multiplatformní, objektově orientovaný skriptovací jazyk, který vyvinul zaměstnanec firmy Netscape především pro vkládání skriptů do HTML kódu.
1998
ActionScript
Pohyb na webu: ActionScript umožnil vytvořit interaktivní webové stránky, animace i složité aplikace. Jde o objektově orientovaný programovací jazyk pro aplikace vyvíjené pomocí Macromedia Flash.
2001
C# a VB.NET
Nástupce VisualBasicu se jmenuje VB. NET (2002) a byl vyvinut Microsoftem pro zjednodušení tvorby programů pro Windows. Jde o moderní, objektově orientovaný jazyk, který se stále vyvíjí.
2003
Whitespace
Zde (ne) viditelný: Speciální ezoterický jazyk, který se skládá jen ze znaků mezera, tabulátor a konec řádku.
2009
Go
Vytvořen kromě dalších i Kenem Thompsonem (spoluvývojář jazyka C) v laboratořích Googlu. Tento jazyk by měl při programování výrazně šetřit paměť.
TREND
Jednoduchý a intuitivní:
Pomocí vizuálního programování a metody Point & Click můžete vytvářet výkonné programy například i pro smartphony nebo tablety. Díky rozhraní s HTML5 mohou být kód i celé aplikace začleněné přímo do webové stránky, a není tedy potřebné aplikace instalovat na místní pevný disk.
